Comptonův jev/ Comptonův rozptyl či Compton-Debyeův jev převládá u středních energií záření 100 keV-10 MeV (v závislosti na protonovém čísle prostředí, kterým záření prochází).  Comptonův jev je interakce fotonu s volným nebo se slabě vázaným orbitálním elektronem. Část energie fotonu umožní únik elektronu z atomu a zbytek energie je vyzářen v podobě méně energetického fotonu. Pokud foton předává jen část své energie slabě vázanému elektronu z vnějších orbitů atomu, vzniká odražený elektron a foton s nižší energií. Rozptýlený elektron dále ionizuje a excituje elektronové obaly a tak dochází k vzniku sekundárních a terciálních odražených elektronů. Foton ztrácí energii, až rekombinuje s jiným atomem a zaniká fotoelektrickým jevem. Pravděpodobnost Comptonova rozptylu roste s počtem zasažených elektronů a protonovým číslem a klesá s rostoucí energií fotonů (SPECT radionuklidy emitují záření s energií kolem 140 keV). Proto se pro fotony s vyšší energií snižuje rozdíl v absorpci mezi kostí a měkkou tkání. Při Comptonově jevu se počet fotonů nemění, fotony se pouze odchylují od původního směru, ztrácejí část své energie a zvětšují svoji vlnovou délku.

 V nukleární medicíně se nejvíce využívá Comptonova jevu, k těmto interakcím totiž dochází nejčastěji. Ke Comptonově jevu dochází většinou v měkkých tkáních. Je to důsledek emise fotonů ionizujícího záření z radiofarmaka, která způsobí vyražení orbitálních elektronů [5].

 
Doprovodná prezentace: