Koincidenční obvod je elektrický obvod, který slouží k detekci pravých koincidencí a jejich odlišení od rozptýlených či náhodných. Jinými slovy - koincidenčním obvodem projdou pouze impulzy vzniklé z fotonů, jejichž místo anihilace leží na LOR. Úkolem koincidenčních obvodů je zaregistrování pouze těchto koincidencí a odstranění náhodných či rozptýlených typů koincidencí [1].

K rozhodujícím faktorům patří výška pulzu neboli energie fotonu, jejichž filtrace probíhá v pulzně výškových analyzátorech, které propustí pouze pulzy z fotonů s odpovídající energií. Pulzy, vzniklé z fotonů, u nichž došlo například ke Comptonově rozptylu, a tím i odchýlení z dráhy LOR, jsou potlačeny. Druhým rozhodujícím faktorem pro koincidenční obvod je signál z časového diskriminátoru, který zaznamenává časy dopadu jednotlivých fotonů. Koincidenční obvod poté vyhodnotí signály s adekvátní amplitudou přicházející z protilehlých detektorů a rozhodne, zdali časový rozdíl mezi registrací obou dopadů spadá do koincidenčního časového okénka. Typicky je toto časové okénko nastaveno na pět až patnáct nanosekund, je však závislé na jedné charakteristice detekčního krystalu - době přechodu z excitovaného stavu na základní.

Pokud jsou tedy pulzy akceptovány pulzně výškovým analyzátorem a zároveň rozdíl času jejich detekce spadá do koincidenčního časového okénka, tak jsou koincidenčním obvodem vyhodnoceny jako pravé koincidence a jsou zaznamenány počítačem.

Koincidenční obvod spolehlivě vyřazuje rozptýlené koincidence, jelikož při Comptonově rozptylu dojde ke snížení energie fotonu a neprojdou tedy pulzně výškovým analyzátorem. Náhodné koincidence jsou však o mnoho těžší na odlišení od pravých koincidencí, pokud k nim došlo jako výsledek dopadu dvou 511 keV fotonů, které vznikly z odlišných anihilačních událostí neležících na LOR a zároveň časy dopadů spadají do koincidenčního časového okénka.

Doprovodná prezentace: