Výkladový slovník pojmů – PET

 

vzor:                    ZKRATKA (pokud je u daného pojmu přítomna)

                            pojem česky

                            pojem anglicky

                            Jednoduché, ale zároveň výstižné vysvětlení pojmu s odkazy na další slova ve slovníku.

 

aktivita

Activity

Aktivitou se v nukleární medicíně rozumí aktivita pozitronového zářiče neboli rychlost radioaktivní přeměny a ta může být u jakéhokoliv radionuklidu vyjádřena jako počet rozpadů za jednotku času. Původní jednotkou aktivity byl curie (pojmenovaný po Marie Curie), v současné době se však používá SI jednotka becquerel [Bq]. Jeden becquerel je definován jako jeden radioaktivní rozpad za sekundu. V nukleární medicíně se spíš uplatní megabecquerel [MBq].

 

anihilace

Annihilation

Obecně by se dal tento děj popsat jako reakce částice se svou antičásticí. V případě pozitronové emisní tomografie se jedná o pozitron a elektron. Pozitron je emitován z jádra pozitronového zářiče a postupně putuje tkání a zpomaluje se při srážkách s elektrony atomových obalů. Po nějaké době (řádově ns) pozitron anihiluje s elektronem, dochází k zániku obou částic a veškerá jejich klidová hmotnost i kinetická energie se přemění na nějakou formu energie, která je odnášena nosiči polí v případě pozitronové emisní tomografie - fotony. Ty vzniknou při anihilaci dva a opouští místo anihilace v opačných směrech, jejichž dráhy svírají úhel 180 stupňů a každý z nich má energi 511 keV.

 

BGO

bismut-germinát

Bismuth Germinate Oxide

Chemická látka založená na oxidu bismutu a germania tvořící krystaly pro využití v detekčních krystalech PET. Tento typ krystalu má vyšší atomové číslo a hustotu a z toho plynoucí vyšší citlivost pro detekci gama fotonů.

 

citlivost

Sensitivity

Citlivostí obecně rozumíme takové minimální množství dopadající vstupní energie, které je možné ještě detekovat. Konkrétně u pozitronové emisní tomografie rozumíme citlivostí poměr četnosti pravých koincidencí, neboli registrace dopadu dvou fotonů vzniklých z jedné anihilační události a aktivitypozitronového zářiče, jednotkou je [s^-1 *MBq^-1].

 

Comptonův rozptyl

Compton Scatter

Comptonovým rozptylem, či jevem se nazývá proces interakce fotonu s volným nebo slabě vázaným orbitálním elektronem, kterému foton předá část své energie a umožní tak elektronu únik z orbitalu. Po uvolnění se elektron nazývá Comptonův elektron. Foton se při interakci odchýlí ze své dráhy a ztratí část své energie. Úhel, pod kterým dojde k odchýlení, závisí na energii předané fotonem elektronu a může se pohybovat od 0 až do 180 º.

 

CT

výpočetní tomografie

Computed Tomography

Jedná se o zobrazovací metodu jejíž hlavním účelem je digitální geometrické zpracování dat použité k vytvoření třírozměrného obrazu uvnitř vyšetřovaného objektu z velkého množství série dvourozměrných rentgenových řezů získaných rotací rentgenu kolem celého objektu. Obraz získaný CT poskytuje většinou pouze anatomickou informaci, pro doplnění fyziologické informace je nutné použití PET zobrazovací metody, čehož se využívá v zařízení zvaném PET/CT. A nebo se musí zvolit vhodný režim CT.

 

cyklotron

Cyclotron

Cyklotron je kruhové zařízení, ve kterém jsou nabité částice jako proton či alfa částice urychlovány po spirálovité dráze ve vakuu a slouží k přípravě radionuklidů používaných v radiofarmaku při PET vyšetření. Urychlené částice jsou směrovány na terč, který obsahuje neradioaktivní nuklid, z něhož se ostřelováním stává radionuklid. K urychlování slouží zdroj vysokofrekvenčního napětí napájející dva duanty (polokruhy) a elektromagnet, který vede svazek částic.

 

detektor

Detector

Detektorem se v nukleární medicíně obecně rozumí soustava komponent, která slouží k zachycení gama fotonů, v případě PET a jejich konverze na proud elektronů tvořících elektrický impulz, který je dále zesilován. V PET se detektor skládá ze scintilačního krystalu a fotonásobiče.

 

dynoda

Dynode

Využívá se ve fotonásobičích, kde slouží ke znásobení toku elektronů pomocí tzv. sekundární emise. Dynoda je kovová elektroda, jejíž tenká vrstvička kovu s nízkou výstupní prací elektronu (nejčastěji Cs a Sb) má vysoký činitel sekundární emise elektronů. Dynody jsou uspořádány v kaskádě a každá dynoda má o něco větší kladný náboj než předcházející a je na ni přivedeno vyšší a vyšší napětí. Elektrony jsou postupně urychlovány z jedné dynody na druhou a produkují další a další.

 

elektron

Electron

Elektron je subatomární částice, která se nachází kolem jádra atomu a nese záporný elektrický náboj. Z hlediska pozitronové emisní tomografie je elektron důležitý při procesu anihilace, kde z něj a pozitronu vzniká pár gama fotonů.

 

fantom

Phantom

Fantom je uměle vytvořený zjednodušený model, který reprezentuje určité anatomické obrysy rozložení radiofarmaka v organismu, či jeho pohyb a časové změny. Známe u něj přesné rozměry a parametry týkající se distribuce či dynamiky radiofarmaka. Slouží k ověřování reprodukovatelnosti a kvality zobrazovacího procesu u PET kamer, popřípadě i u jiných zobrazovacích systémů.

 

FBP

filtrovaná zpětná projekce

Filtered Back Projection

Jedná se o jednu z nejpoužívanějších metod počítačové tomografické rekonstrukce obrazu. Při přímé zpětné projekci jsou data získaná kamerou použita k vytvoření příčných řezů. V procesu zpětné projekce se všechny informace, obsažené v jednotlivých pixelech každé projekce, promítnou zpět do obrazové matice v paměti počítače a to v přímce kolmé k rovině detektoru. Ve filtrované zpětné projekci je v prvním kroku provedena filtrace samotných projekcí, a až poté je přistoupeno k rekonstrukci obrazu.

 

FDG

fluoro-deoxy-glukóza

Fluoro-Deoxy-Glucose

Fluoro-deoxy-glukóza je nejvýznamnější a nejpoužívanější radiofarmakum aplikované při PET vyšetření. Vyžívá se pro lokalizaci tumorů a také k vizualizaci mozkového a srdečního glukózového metabolismu. Její celé označení je [¹⁸F] – fluordeoxyglukóza, kde jako radionuklid je přítomen [¹⁸F] a jako nosná látka deoxy-glukóza, která je velmi dobře absorbována metabolicky aktivní tkání.

 

fotoelektrický jev

Photoelectric Effect

Jedná se o jev interakce fotonu s hmotou, kde stejně jako u Comptonova rozptylu, foton interaguje s orbitalovým elektronem, ale na rozdíl od Comptonova jevu, foton ztratí veškerou svoji energii. Elektron, který získal veškerou energii fotonu a uvolnil se z orbitalu, se nazývá fotoelektron. V případě interakce fotonů s hmotou (lidskou tkání) není tento jev tak častý jako Comptonův rozptyl, protože k němu dochází v prostředí složeném z atomů s vyššími protonovými čísly (například na fotokatodě, ale ne tak často v tkáni).

 

fotokatoda

Photocathode

Fotokatoda je v případě PET přítomna ve fotonásobičích a jejím hlavním úkolem je konverze světelného záření na fotoelektrony. Jedná se o průsvitnou velmi tenkou fotosensitivní vrstvu napařenou přes průsvitný gel na vnitřní straně vstupního okénka fotonásobiče, na nějž je přichycen detekční krystal. Světelné fotony, vzniklé v detekčním krystalu při dopadu na fotokatodu způsobí, že fotokatoda začne produkovat elektrony nazývané jako fotoelektrony.

 

foton

Photon

Foton je v částicové fyzice elementární částice, kterou se popisuje kvantum elektromagnetické energie a zprostředkovává elektromagnetickou interakci. V případě PET foton slouží jako detekovaná částice, vzniklá anihilací pozitronu s elektronem. V tomto případě se jedná o gama foton s energií 511 keV.

 

FWHM

šířka profilu v polovině jeho výšky (polohové rozlišení)

Full Width at Half Maximum

Udává nejmenší vzdálenost dvou bodových radioaktivních zdrojů v zobrazovaném předmětu, které jsou na obraze pořízeném PET od sebe ještě odlišitelné jakožto dva obrazy. Zkratkou FWHM se má na mysli geometrická rozlišovací schopnost a to šířka profilu v obraze bodového nebo čárového zdroje záření v polovině jeho výšky a běžně se udává v [mm].

 

gama záření

Gamma Radiation

Záření gama je druh ionizujícího elektromagnetického záření s velmi vysokou energií a frekvencí produkovanou při interakci sub-atomárních částic, jako například při elektron‑pozitronové anihilaci, či může vznikat spolu s alfa nebo beta zářením při radioaktivním rozpadu jader. Gama záření je též často definováno jako záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá vlnovým délkám pod 10 pikometrů.

 

GSO

gadolinium-orthosilikát

Gadolinium Orthosilicate

Chemická látka založená na oxidu křemíku a gadolinia tvořící krystaly pro využití v detekčních krystalech PET. Tento typ krystalu má vyšší atomové číslo a hustotu a z toho plynoucí vyšší citlivost pro detekci gama fotonů.

 

hvězdicový artefakt

Star-Like Artifact

Jedná se o nepříznivý efekt vznikající v obraze po rekonstrukci metodou zpětné projekce. Je zapříčiněn superpozicí projekčních paprsků. Tuto nevýhodu zpětné projekce odstraňuje iterativní rekonstrukce obrazu.

 

iterativní rekonstrukce

Iterative Reconstruction

Tato metoda rekonstrukce obrazu postupně nahrazuje filtrovanou zpětnou projekci, protože vykazuje značně menší hvězdicový efekt a je výpočetně rychlejší. V iterativní rekonstrukci počítač začíná s počátečním odhadem dat použitých k rekonstrukci první sady příčných řezů. Tyto řezy jsou poté použity k vytvoření druhé sady projekčních pohledů, které jsou porovnány s originálními projekčními pohledy získanými z pacienta. Příčné řezy počítačového odhadu jsou poté modifikovány použitím odchylek mezi oběma sadami projekčních pohledů. Vznikne tak druhá sada příčných řezů. Celý proces se stále opakuje a každá další iterace produkuje stále přesnější rozložení radiofarmaka v příčném řezu, jinak řečeno - každou další iterací se zlepšuje rozliseni.

 

kalibrace

Calibration

Kalibrace je proces pro zajištění optimální kvality zobrazení PET systému. Prověřuje odezvu systému na známé množství radioaktivity ve známem objemu. Jinými slovy – určitý počet dopadů fotonů na jeden pixel může být přepočítán na průměrnou aktivitu koncentrace v kBq/ml pro tento pixel. Kalibrace je nezbytná pro přesnost kvantitativního měření k zjišťování, kolik radiofarmaka je obsaženo uvnitř tumoru.

 

koincidence

Coincidence

Koincidencí (současným výskytem) se rozumí událost dopadu páru fotonů do detekčních krystalů a jejich zaregistrování systémem. Elektronický systém PET poté vyhodnotí, zdali se jedná o koincidenci pravou (true), kdy oba fotony vznikly z jedné anihilační události, či jestli jde o koincidenci náhodnou či rozptýlenou. V těchto dvou případech pochází fotony z odlišných anihilačních událostí.

 

kolimátor

Collimator

V zobrazovací technice se kolimátorem myslí obecně zařízení, které slouží k propuštění částic, pohybujících se pouze kolmo k detektoru kamery. Ostatní částice pohybující se jinými směry jsou tímto zařízením “odfiltrovány”. Nejčastěji se jako kolimátor používá mřížka tvaru včelí plástve. Jelikož se jedná o mřížku, je zřejmé, že určité množství částic je zachyceno strukturou mřížky, což má za následek snížení citlivosti detekčního zařízení. PET kamery neobsahují kolimátory a proto jsou až stokrát citlivější než gama kamery popřípadě kamery SPECT.

 

LOR

linie odezvy

Line of Response

Linie odezvy je imaginární spojnice dvou detektorů v prstenci detektorů PET zařízení, na nichž došlo v určitém časovém okamžiku k dopadu dvou fotonů. Tyto dva dopady jsou poté označeny jako koincidence a vyhodnocuje se, zdali oba fotony vznikly z jedné anihilační události. Pokud tomu tak je, místo anihilace leží na linii odezvy.

 

LSO

lutecium-orthosilikát

Lutetium Orthosilicate

Chemická látka založená na oxidu křemíku a luteciu tvořící krystaly pro využití v detekčních krystalech PET. Tento typ krystalu má vyšší atomové číslo i hustotu a z toho plynoucí vyšší citlivost pro detekci gama fotonů.

 

MLEM

iterační technika s předem nastavitelným počtem iterací

Maximum Likelihood Expectation Maximization

MLEM algoritmus pracuje na principu, že se před začátkem rekonstrukce nastavuje počet iterací, o kterém předpokládáme, že poskytne nejlepší kvalitu obrazu. Tato metoda je však velice pomalá a v současné době se spíše používá metoda OSEM, která je variací metody MLEM a využívá dělení na subsety (podmnožiny).

 

MRI

zobrazování magnetickou rezonancí

Magnetic Resonance Imaging

MRI je tomografická zobrazovací technika, která slouží stejně jako PET či SPECT k tvorbě řezů určitých oblastí lidského těla. Magnetická rezonance používá magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou frekvencí, a proto při vyšetření není pacient vystaven žádnému radioaktivnímu záření. Fyzikální princip magnetické rezonance využívá skutečnosti, že protony mají stejně jako neutrony určitý spin, díky němuž má celé jádro atomu určitý magnetický moment.

 

MTF

modulační přenosová funkce

Modulation Transfer Function

Jedná se o nejběžnější metodu měření kvality zobrazovacích systémů. Při měření MTF funkce se posuzuje reprodukce kontrastu předlohy na záznamu v porovnání se samotnou předlohou v závislosti na prostorové frekvenci testovacího obrazce na předloze. Stanovování MTF se v PET využívá zejména při měření s fantomy, aby byla zajištěna optimální kvalita zobrazovací soustavy.

 

multimodální zobrazovací systém

Multi-Modal Imaging System

Jedná se o zobrazovací systém, který v sobě obsahuje dva typy zobrazovacích přístrojů a umožňuje tak například tvorbu jak anatomických řezů, tak řezů znázorňujících fyziologickou aktivitu. Mezi nejznámější multimodální zobrazovací systémy patří kombinace PET a CT nazvaná PET­/CT, popřípadě kombinace MRI s PET.

 

nukleární medicína

Nuclear Medicine

Nukleární medicína je odvětví medicíny, která využívá jaderných vlastností hmoty k diagnóze a terapii. Přesněji řečeno, nukleární medicína je část molekulárního zobrazování, protože produkuje obrazy, které reprezentují biologické procesy odehrávající se na buněčné úrovni. Za tímto účelem využívá farmaceutika označená radionuklidy. Mezi nejvýznamnější zobrazovací systémy z oboru nukleární medicíny patří PET a SPECT.

 

OSEM

iterační technika využívající dělení do podmnožin pro snížení doby iterace

Ordered Subsets Expectation Maximization

Jedná se o variaci iterační techniky MLEM a je využívána častěji, jelikož je rychlejší. Její rychlost spočívá v rovnoměrném rozdělení projekcí do menších skupin, tzv. subsetů a sub‑iterační krok proběhne pouze s jednou skupinou projekcí. Celý iterační krok je ukončen, když proběhnou všechny sub-iterace. Je-li počet subsetů x, pak je metoda OSEM x-krát rychlejší než MLEM.

 

PET

pozitronová emisní tomografie

Positron Emission Tomography

Pozitronová emisní tomografie je příkladem tomografického zobrazovacího systému v nukleární medicíně a umožňuje snímání funkčních dat neboli vizualizaci fyziologických procesů probíhajících v orgánech pacienta, tzv. funkční diagnostiku. Pacientovi je podáno před vyšetřením radiofarmakum s velmi krátkým poločasem rozpadu, které produkuje pozitrony, ty následně anihilují s elektrony a vzniklý pár fotonů je zachycen detektory v prstenci detektorů.

 

PET/CT

pozitronová emisní tomografie spojená s výpočetní tomografií

Positron Emission Tomography with Computed Tomography

PET/CT je multimodální zobrazovací systém skládající se z PET a CT. PET poskytuje funkční zobrazení jednotlivých oblastí a CT anatomické zobrazení. Výsledný snímek se nazývá fúzovaný snímek a poskytuje lékaři jak funkční, tak anatomický zdroj informací vyšetřované oblasti.

 

pixel

Pixel

Pixel je elementární obrazový prvek, neboli PIcture X Element a z toho PIXEL. Představuje jeden svítící bod na monitoru. Výsledný obraz získaný například PET systémem je maticí pixelů.

 

PMT

fotonásobič

Photomultiplier Tube

Fotonásobič je vakuová trubice s fotokatodou, která slouží jako vstup světelného záblesku ze scintilačního krystalu. Jedná se o skleněnou baňku opatřenou na jednom konci vstupním okénkem a uvnitř obsahující řadu elektrod, tzv. dynod. Ve fotonásobičích dojde po dopadu světelných fotonů na fotokatodu k emisi fotoelektronů a jejich množství je poté znásobeno pomocí sekundární emise na dynodách.

 

pozitron

Positron

Pozitronem se rozumí částice, která je antičásticí elektronu. Má tedy kladný elementární náboj, spin ½ a také stejnou hmotnost jako elektron. Reakce pozitronu s elektronem (antičástice s částicí) se nazývá anihilace a vzniká při ní dvojice gama fotonů. Na této reakci je založená pozitronová emisní tomografie PET. Pozitrony vznikají při β⁺ radioaktivním rozpadu.

 

prázdný sken

Blank Scan

Prázdný sken se využívá k detekci defektů detektorů. V některých ohledech je prázdný sken analogií k tomografické homogenitě zobrazovaného pole pro gama kamery, které poskytují celkový odhad odezvy detektoru. Data získaná z prázdného skenu mohou být vyhodnocena jednoduše jako dvourozměrný sinogram.

 

přepážka

Septa

Přepážkou se má v PET na mysli kruhový plát mezi jednotlivými kruhy detektorových prstenců, který může být použit na zlepšení rozlišení, jelikož odstíní rozptýlené fotony, které vznikly mimo plochu prstence. Při použití přepážek je však rapidně snížena citlivost, jelikož je odstíněno také velké množství pravých koincidencí. PET skenery, které obsahují přepážky, se nazývají dvourozměrné (2D). Pokud PET skener naopak neobsahuje přepážky, jedná se o skener trojrozměrný (3D).

 

pulzně výškový analyzátor

Pulse Height Analyzer

Jedná se o systémovou elektroniku PET skeneru rozhodující, které signály pocházejí od párovaných 511 keV gama fotonů. Toho je dosaženo primárně měřením výšky každého signálu přicházejícího ze zesilovačů. Výstupem je graf, ukazující počet pulzů proti jejich výšce (amplitudě) neboli jejich energii a je nazván pulzně výškové spektrum. Pulzně výškový analyzátor provádí „selekci“ pouze pulzů zvaných Z-pulzy.

 

radiofarmakum

Radiopharmaceuticals

Radiofarmakum je radioaktivní látka, podaná pacientovi většinou nitrožilně, využívaná v nukleární medicíně při diagnostice různých typů onemocnění. Radiofarmakum se skládá ze dvou částí – radionuklidu neboli značkovacího radioaktivního prvku (v případě PET se jedná o pozitronový zářič) a neaktivní látky, jejichž úkolem je distribuce radiofarmaka v těle pacienta do cílených oblastí, což může být například glukóza, která dopraví radiofarmakum do oblastí se zvýšeným metabolismem. Mezi nejpoužívanější radiofarmakum při PET vyšetření patří FDG.

 

radionuklid

Radionuclide

Radionuklid je nuklid s nestabilním jádrem, které podléhá radioaktivnímu rozpadu. Vyznačuje se zejména β⁺ přeměnou při které vznikají pozitrony. V PET se tedy využívá jako pozitronový zářič a pro tyto účely se nejčastěji připravuje v zařízeních zvaných cyklotron.

 

rekonstrukce

Reconstruction

Tomografická rekonstrukce obrazu je proces, který je založen na matematickém algoritmu vytváření příčných řezů z dvourozměrných projekčních pohledů získaných PET kamerou. Nejčastějšími algoritmy tomografické rekonstrukce je filtrovaná zpětná projekc (FBP) a iterativní rekonstrukce.

 

rozlišovací schopnost

Resolution

Rozlišovací schopností obecně máme na mysli minimální rozdíl v detekované energii, tzv. rozlišovací energetická schopnost, nebo v geometrickém rozměru tzv. geometrická rozlišovací schopnost. Konkrétně u PET se má na mysli geometrickou rozlišovací schopností šířka profilu v obraze bodového nebo čárového zdroje záření v polovině jeho výšky. Značíme ji jako FWHM (full width at half maximum) a běžně se udává v [mm].

 

scintilační krystal

Scintillation Crystal

Základní funkcí krystalu, někdy též nazývaného detekční krystal, je konverze energie gama fotonu na energii světelného fotonu. Gama foton předá svoji energii při jednom či více Comptonových rozptylech či při fotoelektrickém jevu uvnitř krystalu. Každý z energetického elektronu produkovaného interakcemi gama fotonu uvnitř krystalu distribuuje svoji energii mezi elektrony v krystalu a zanechává je v excitovaném stavu. Jakmile se excitované elektrony vrací zpět do původního stavu, je část jejich energie vyzářena jako světelný foton. Nejčastěji se v PET využívají krystaly typu BGO, GSO a LSO.

 

sekundární emise

Secondary Emission

K sekundární emisi dochází tehdy, když elektrony dopadají vhodnou rychlostí na povrch materiálu, kde dochází k působení silných elektrických polí, která odtrhávají z povrchu materiálu další elektrony. K tomuto jevu dochází na dynodách ve fotonásobičích a tento jev zvyšuje celkový proud, který vychází z fotonásobiče.

 

sinogram

Sinogram

Sinogram je sada všech 2D projekčních dat reprezentovaných jako 2D matice v polárních souřadnicích (vzdálenost r, úhel Ф), kde každý řádek matice obsahuje projekční intenzitu pro všechny detektory ležící proti sobě, které mají paralelní LOR a každý sloupec projekční intenzitu ve stejné vzdálenosti r podél projekce v postupných úhlech Ф. Jednotlivé maticové elementy sinogramu spojené s jedním konkrétním detektorem tvoří diagonální linie.

 

SPECT

jednofotonová emisní výpočetní tomografie

Single Photon Emission Computed Tomography

SPECT je tomografický zobrazovací systém, který je využívaný v nukleární medicíně, a stejně jako PET, poskytuje informaci o fyziologické aktivitě. SPECT je velmi podobné konvenčnímu planárnímu zobrazení využívajícímu gama kameru. Nicméně je schopné poskytovat 3D informace, které jsou reprezentovány příčnými řezy vyšetřované oblasti. Pacientovi je podáno před vyšetřením radiofarmakum, které obsahuje nejčastěji radionuklid ^99mTc, který se rozpadá a vzniklé gama záření je registrováno detektory snímající planární neboli rovinné obrazy pod různými úhly (0 ^o - 360 ^o).

 

subset

Subset

Jedná se o menší skupiny projekcí vzniklé rozdělením celé množiny všech projekcí. Dělení na subsety se provádí z důvodu urychlení iterační metody rekonstrukce obrazu, kde se iterace provádí vždy pouze nad jednou skupinou projekcí – subsetu.

 

světelná výtěžnost

Light Yield

Světelnou výtěžností se většinou rozumí produkce fotonů na jednotku keV gama záření absorbovaného detekčním krystalem. Nejčastěji se vyjadřuje relativně k výtěžnosti krystalu NaI a u většiny krystalů využívaných v PET (BGO, GSO, LSO) je výtěžnost nižší.

 

temný proud

Dark Current

Temným proudem je myšlen relativně malý elektrický proud, který protéká skrze fotonásobič i v případě, že žádné fotony nevstupují na fotokatodu, a tudíž nedochází k žádné přeměně na elektrony. Fyzikálně je temný proud způsoben náhodným generováním páru elektron díra ‑ jde tedy o spontánní emisi elektronů na fotokatodě a znemožňuje měřit malé intenzity fotonů dopadajících na fotokatodu. Temný proud je závislý na teplotě a na použitém napětí.

 

tomografie

Tomography

Tomografie je zobrazování pomocí řezů. Slovo tomografie bylo odvozeno z řeckého tomos, což znamená řez nebo vrstva. V nukleární medicíně zahrnuje tomografické zobrazení získávání projekčních dat z různých úhlů a následnou počítačovou rekonstrukci obrazu, ze které vznikne řez vyšetřované oblasti.

 

útlum

Attenuation

V případě PET je útlumem myšlena ztráta počtu koincidencí důsledkem absorpce fotonů předtím, než dorazí k detektoru a její korekce je aritmetická kompenzace použitím dat z transmisních zdrojů. K absorpci fotonů dochází průchodem fotonů lidskou tkání.

 

Z-pulzy

Z-pulses

Z‑pulzy jsou pulzy, které mají akceptovatelnou energii, v případě PET energii v okolí 511 keV. Tím se vyloučí všechny signály, vzniklé například z rozptýlených fotonů, které mají nižší energii, a proto jsou vyhodnoceny pulzně výškovým analyzátorem jako neplatné.